|
|
Vektorový editor japonských znaků kanji
Žižka, Pavel ; Štancl, Vít (oponent) ; Švub, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá rozpoznáváním japonských znaků Kanji. Práce zahrnuje problematiku tvorby japonských tahů, znaků a jejich následné rozpoznávání. Vytvořená aplikace slouží k výuce japonských znaků a také k jejich překladu po nakreslení uživatelem. Pro překlad nevyžaduje žádné znalosti japonštiny.
|
|
|
Popis japonských znaků
Holáň, Jakub ; Zámečníková, Eva (oponent) ; Horáček, Petr (vedoucí práce)
Japonský jazyk má z historických důvodů velmi komplikovanou ortografickou stránku skládající se z více různě propojených abeced, kde jednotlivé znaky mohou být jak logogramy (znaky reprezentující celá slova) tak fonogramy (znaky reprezentující jednotlivé zvuky či slabiky jazyka). Při vyhledávání nebo například sepisování slovníku japonštiny se musí použít různé netriviální metody řazení těchto znaků do skupin, například podle počtu tahů štětcem nebo řazení podle radikálů (základních stavebních kamenů znaku). Cílem této práce je najít ideální strukturu databáze popisující japonské znaky a vztahy mezi nimi. Zároveň byla vyvinuta ukázková výuková a pomocná aplikace pro studenty japonštiny. Aplikace je vyvinuta pro internetové použití a je postavena na nejmodernějších webových technologiích, jako jsou Google Web Toolkit a Java servlety.
|
|
|
Rozšířené partikule: jejich význam a užití
Pivkač, Petr ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
Cílem této bakalářské práce je prozkoumání morfologických, syntaktických a zejména sémantických vlastností výrazů z oblasti japonské gramatiky, které se nazývají rozšířené partikule. Tento výzkum je v práci prováděn jednak v obecné rovině, kdy se zkoumá celá gramatická kategorie rozšířených partikulí a jednak v konkrétní rovině, kdy se zkoumá uzká skupina významově podobných rozšířených partikulí. Do této skupiny jsou zařazeny rozšířené partikule o moto ni šite, ni motozuite a ni sotte, které po významové stránce vyjadřují základ pro určitou aktivitu. Na základě odborné literatury a analýzy autentického jazykového materiálu jsou u těchto rozšířených partikulí zkoumány především rozdíly v jejich významech. Kromě výzkumu a stanovení takovýchto rozdílů, je u každé jednotlivé rozšířené partikule stanoveno také její primární a sekundární užití. V závěru práce je uvedeno shrnutí specifik gramatické kategorie rozšířených partikulí, které je navíc doplněno o úvahu nad vztahem rozšířených partikulí k procesu gramatikalizace. Klíčová slova: rozšířená partikule, fukugódžoši, partikule, japonština, gramatikalizace.
|
|
|
Vývoj od tvaru -m.u k tvarům -ó/ -jó a daró jako příklad gramatikalizace a subjektivizace
Kanasugi, Petra ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Fiala, Karel (oponent) ; Barešová, Ivona (oponent)
Práce navazuje na studie věnované japonské modalitě, přičemž vymezení tématu není založeno na sledování určitého typu modality, jak je běžné u synchronních studií, ale na zcela či částečně sdíleném původu sledovaných prostředků. Na základě porovnání užití a vlastností tvaru -m.u v době rané střední japonštiny a tvarů {-ó/-jó} a daró v moderní japonštině, jsou navrženy schematické významy jednotlivých prostředků a zmapovány gramatikalizační a subjektivizační posuny, k nimž během zhruba tisíciletého vývoje došlo. Výsledkem analýzy je konstatování, že sledované tvary procesem subjektivizace prošly a hlavním impulsem, který k subjektivizaci vedl, byla gramatikalizace přípony -m.u na koncovku {-ó/-jó}, respektive partikuli (terminologie viz Narrog 1998) daró, která vedla k rozštěpení schematického významu "inklinace" v obecném koloběhu podnětu a reakce ("control cycle" viz Langacker 2002, 2009) na dva schematické významy "inklinace" v rámci faktického respektive epistemického koloběhu podnětu a reakce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Užití zájmen první osoby v japonštině: případ žáků nižších a vyšších středních škol v prefektuře Išikawa
Minxová, Pavla ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
Zájmena první osoby v japonštině jsou často diskutovaným tématem především v oblasti sociolingvistiky. Přes množství nových studií, které detailně zkoumají jazykové chování specifických skupin populace, je stále obecné vnímání těchto pronominálních forem založené na stereotypních předpokladech. Tyto předpoklady jsou často neplatné pro nereprezentativní demografické skupiny, které však zastávají velkou část populace. První část této práce obsahuje uvedení do problematiky osobních zájmen první osoby v japonštině a představení výsledků tematicky relevantních prací. Ty jsou do jisté míry použity k interpretaci výsledků výzkumu, jemuž je věnována druhá část práce. Cílem práce je zjistit, jaká osobní zájmena první osoby používají žáci nižších a vyšších středních škol v prefektuře Išikawa pro označení sebe sama v různých situacích, jaká osobní zájmena jsou podle nich vhodná pro různé věkové skupiny mužů a žen a v jakém vztahu jsou tyto představy k realitě - jak se liší/neliší od výrazů, které sami skutečně používají. Klíčová slova: japonský jazyk, zájmena první osoby, variety jazyka, prefektura Išikawa
|
|
|
Register defining character of a Jovial Osakan in contemporary Japanase novels and their Czech translations
Vrbovský, Matej ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
Predmetom diplomovej práce je problematika týkajúca sa úspešného prekladu jakuwariga, japonského charakterizujúceho rečového registra, do českého jazyka. Práca sa zakladá na predpoklade, že jakuwarigo charakterizujúce literárnu postavu "žoviálneho Ósačana" je odvodené od reálne existujúcej regionálnej variácie japonského jazyka, menovite dialektu kansaiského regiónu, a že charakterové črty na ktoré odkazuje sa zakladajú na historických a kultúrnych reáliách danej oblasti. V tomto ohľade sa rečový register "Ósačana" prekrýva s konceptom sociálnej deixe, interpretovanej v širšom význame. Tento prienik tak umožňuje bádanie za pomoci čerpania referencií zo sekundárnej literatúry týkajúcej sa prekladu dialektov. Riešenie práce je deskriptívneho charakteru a posudzuje úspešnosť praktikovaných prekladateľských postupov v Českých prekladoch, v práci definovanej ako miera prenosu porovnateľných nejazykových informácií (t.j. sociálne deiktického významu) prítomných v origináli zdrojového jazyka do prekladu v cieľovom jazyku, prostredníctvom anketového riešenia. Záverečný výsledok práce by mal byť schopný poslúžiť ako zdroj užitočných informácií a referencia v procese výberu vhodnej prekladateľskej stratégie v prípade prekladu japonských charakterizujúcich prostriedkov do češtiny, tak ako aj roznietiť...
|
|
|
Významový rozsah a užití znaků číselných výrazů v japonských čtyřznakových složeninách "jodžidžukugo"
Sláčík, Antonín ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
V práci se zabývám japonskými čtyřznakovými složeninami "jodžidžukugo", především jejich stavbou. Jodžidžukugo je konstelacemi různých typů znaků schopno vyjadřovat daleko větší množství informací než ze kterých sestává. Klíč k této schopnosti je dle mého názoru v různých konstelacích dvou základních typů znaků. Mým cílem je dokázat, že stavba jodžidžukugo má určitou architekturu, jejíž definicí by bylo možné vytvořit nový způsob předávání informací, který by mohl být velmi přínosný ve světě výpočetní techniky. V úvodu se zabývám problematickou definicí samotného termínu jodžidžukugo. Problematikou dělení na idiomatické a neidiomatické složeniny a shrnuji dosavadní výzkum v oblasti. V samotném výzkumu dělím komponenty jodžidžukugo na dva základní typy znaků a to sice na znaky kvality a substance. Pomocí jejich různých konstelací definuji stavební syntax specifický pro každou konstelaci. Rozlišuji mezi pěti typy konstelací, ekvivalentní, komparativní, neutrální, dynamickou a statickou. Funkce znaků v konstelacích dokládám na příkladech. V závěru shrnuji výsledky výzkumu a uvádím možnosti využítí hlubšího zkoumání funkce jednotlivých znaků v určitých konstelací a snahy rozklíčovat jakým způsobem jsou čtyřznakové složeniny schopny vyjadřovat složité koncepty pomocí pouhých...
|
|
|
Složené a rozšířené koncové partikule v japonštině
Libich, Jan ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Cílem této bakalářské práce je prozkoumání morfologických, syntaktických a zejména sémantických vlastností výrazů z oblasti japonské gramatiky, které se nazývají složené a rozšířené koncové partikule. Účelem výzkumu je odpovědět na otázku, jaké kombinace koncových partikulí se v současné japonštině vyskytují, jaké významy jednotlivé kombinace nesou a jak je možno je přeložit do češtiny. Práce je rozdělena na dvě části. První část se zabývá teoretickou rovinou, kde jsou zkoumány koncové partikule obecně a uveden přehled jednoduchých koncových partikulí. Ve druhé části jsou na základě odborné literatury a analýzy autentického jazykového materiálu zkoumány složené a rozšířené koncové partikule a to především jejich významy. Analyzovány jsou složené partikule kana, noka a jone a rozšířené partikule monoka a džanaika. V závěru práce je uvedeno shrnutí specifik gramatických kategorií složených a rozšířených koncových partikulí. Klíčová slova: japonština, koncové partikule, složené partikule, rozšířené partikule, modalita.
|
|
|
Expresivita - způsoby a prostředky jejího vyjadřování v japonštině
Reichlová, Anna-Marie ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Tato práce se soustředí na tvrzení lingvistky Anny Wierzbické o charakteristických rysech japonštiny v souvislosti s vyjadřováním verbálním emocí, tedy expresivitou. Výzkum je založen na korpusu vytvořeném pro účely této práce, a který se sestává z dialogů japonských mluvčích různého věku, společenského postavení, pohlaví a odehrávajících se v různém prostředí. Práce se zaměřuje především na oblast negativních emocí. Hlavním cílem práce je pomocí jazykové analýzy konverzací z korpusu ověřit platnost hypotézy Wierzbické o specifikách japonštiny, případně její tvrzení doplnit či upravit. Dalším cílem práce je také shrnout některé významné jazykové strategie a prostředky, kterých japonští mluvčí v expresivních promluvách užívají a případně popsat jejich socio-lingvistické a kulturní pozadí, pokud se bude jednat o faktory, jež budou vykazovat zvláštnosti.
|
|
|
Dialekty japonštiny: srovnání a historický vývoj
Abbasov, Dmitry ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Kanasugi, Petra (oponent)
Cílem této práce je podat synchronní i diachronní přehled dialektů japonského jazyka na území čtyř největších ostrovů Japonska. Práce nejprve vymezuje pojem dialektu a poté podává krátký přehled historie dialektologie v Japonsku. Třetí kapitola představuje jádro práce, popis japonských dialektů od 20. století, pro jejichž členění do jednotlivých skupin byla použita klasifikace zakladatele japonské dialektologie Tódžóa Misaa. Po vytyčení některých nářečních rysů zejména v rovině fonetické a gramatické a krátkého popisu jejich současného stavu následuje exkurz do vývoje japonské jazykové politiky v průběhu 20. století a jejího vlivu na postavení nářečí v japonské společnosti. V závěru shrnuji dnešní tendence v jazykovém vývoji jednotlivých regionů Japonska. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.